Gymnázium a Střední průmyslová škola elektrotechniky a informatiky,
Frenštát pod Radhoštěm je
příspěvkovou organizací zřizovanou Moravskoslezským krajem
V době od 13. 2. 2011 do 20. 2. 2011 jsem se spolu se třemi dalšími studenty a dvěma vyučujícími SPŠEIŘ Frenštát pod Radhoštěm, v rámci projektu Comenius, zúčastnil zájezdu do Litvy. Do projektu Comenia s názvem WELCOME TO MY TOWN/REGION je zapojeno několik partnerských zemí – Česká republika, Litva, Lotyšsko, Švédsko, Itálie, Španělsko a Kypr.
První setkání proběhlo na podzim roku 2010 na naší škole. Prezentovali jsme památky a turistické zajímavosti regionu. V rámci dalších setkání seznámíme naše partnery s lidovými tradicemi, známými osobnostmi našeho regionu, tradičním jídlem a řemesly.
Druhé setkání se konalo v Litvě. Cesta dálkovým autobusem z Prahy, přes Polsko do Litvy byla únavná, přesto zajímavá. Obraz roviny za sklem nám připomněl, jakou máme doma krásnou krajinu. Chyběly nám hory.
Litevci ovšem byli naprosto skvělí. Vřele nás přivítali a to jsme, vzhledem k teplotám okolo -20 °C po celou dobu našeho pobytu, opravdu potřebovali. Navštívili jsme partnerskou školu v litevském městě Kaunas – Gymnázium Kauno Jono Basanavičiaus a na pět dnů se v rodinách studentů ubytovali. Byli to vesměs všichni velice milí a usměvaví lidé, kteří pro nás udělali vše, co nám na očích viděli.
Součástí bohatého programu, který si pro nás Litevci připravili, byla mj. návštěva skanzenu v Rumšiškes, kde jsme spolu mohli oslavit tzv. Lívancový den. Po tomto dni začíná 46ti denní předvelikonoční půst. V rámci oslav jsme symbolicky odháněli zimu a na závěr upálili Morénu. Na jeden den jsme se také podívali do hlavního města Litvy – Vilniusu a na okraji Kaunasu navštívili bývalý tábor smrti Devátou pevnost, kde se odehrály jedny z největších hrůz litevské historie.
A tak naše podzimní úsilí, starost o zahraniční studenty, práce na prezentacích o našem kraji a plnění spousty dalších úkolů souvisejících s projektem, se vyplatilo. Možnost vycestovat do zahraničí, poznat jiný kraj a jiné lidi za to určitě stálo.
Oldřich Hofmann, E3B