Průmyslová škola - Historie

Dne 15. prosince 1946 byl ve Frenštátě pod Radhoštěm otevřen závod 05Moravských elektrotechnických závodů (MEZ) na výrobu elektrických strojů. Dva měsíce poté zde byl vyroben první elektromotor. Rozvoj výroby byl podmíněn dostatečným počtem techniků a řídících pracovníků s odborným vzděláním. Ministerstvo školství proto v roce 1950 rozhodlo o zřízení Vyšší průmyslové školy ve Frenštátě pod Radhoštěm, která měla potřebné odborníky připravovat.

Organizací a přípravou prvního školního roku byl pověřen František Těšínský, ředitel frenštátské obchodní akademie. Dne 1. září 1950 zahájilo studium na Vyšší průmyslové škole 64 vyučených žáků, z toho 40 ve čtyřletém oboru s maturitou a 24 ve dvouletém oboru tzv. mistrovské školy. Na škole v té době působila zhruba desítka učitelů, mezi nimi profesoři Juřica a Filip, Ing. Dřízga, Ing. Havlíček aj., kteří pod vedením prvního ředitele Ing. Emila Šindela učili v budově radnice, později i v prostorách bývalé textilní školy. Dílenská praxe probíhala v prostorách tehdejšího internátu n. p. MEZ a v hale bývalé továrny FISAN pod vedením mistrů z n. p. MEZ Frenštát. V roce 1952 ukončilo studium prvních 18 absolventů mistrovské školy, v roce 1954 pak prvních 25 maturantů, kteří vesměs našli uplatnění v n. p. MEZ Frenštát pod Radhoštěm.

Zájem o studium na frenštátské průmyslovce rostl a stávající prostory pro výuku přestaly dostačovat. Státní orgány v součinnosti s městem Frenštát a n. p. MEZ proto rozhodly o výstavbě nové budovy školy. Stavba byla realizována v letech 1955-1958 a od školního roku 1958/1959 se již žáci průmyslovky učili ve zcela nové, velkoryse pojaté budově školy s rozlehlými světlými učebnami a na svou dobu velice moderně vybavenými laboratořemi a dílnami. Tím byly vytvořeny podmínky pro další rozvoj školy.

V 50. a 60. letech tvořily základní nabídku vzdělání obory Elektrické stroje a přístroje a Stavba elektrických strojů a přístrojů. Ve školním roce 1958/1959 přibyl nový studijní obor Výroba, rozvod a využití elektrické energie. Ve školním roce 1959/1960 bylo otevřeno pětileté dálkové studium oborů Sdělovací elektrotechnika a Strojně-ekonomické studium a tříleté nižší studium oborů Strojírenství a Silnoproudá elektrotechnika. V 60. a 70. letech vznikaly další obory reagující na požadavky elektrotechnického průmyslu: Měřicí a řídicí technika, Zařízení silnoproudé elektrotechniky a Měřicí a automatizační technika. Od poloviny 80. let byla nabídka vzdělání postupně rozšiřována o „slaboproudé“ obory Automatizační technika, Elektronická a sdělovací zařízení a Slaboproudá elektrotechnika. Na růst poptávky po vzdělání v oblasti informačních technologií a managementu po listopadu 1989 reagovala škola otevřením oborů Elektronické počítačové systémy, Management elektrotechniky a Technická administrativa. Ve školním roce 1995/1996 byl poprvé otevřen univerzální obor Elektrotechnika se společným programem pro 1. a 2. ročník studia a možností volby zaměření pro 3. a 4. ročník. V roce 1999 byla nabídka vzdělání rozšířena o učební obory Elektrikář a Mechanik elektronických zařízení, převedené na SPŠE v rámci optimalizace sítě škol z ISŠ COP Frenštát pod Radhoštěm. V současnosti nabízí škola zájemcům o studium možnost vzdělávání ve čtyřletých oborech s maturitou Elektrotechnika a Informační technologie a tříletém oboru s výučním listem Elektrikář podle vlastních školních vzdělávacích programů, které od školního roku 2008/2009 postupně nahrazují klasické školní osnovy.

Během let prošlo vývojem i technické zázemí pro výuku. Učebny praktického vyučování vybudované v 50. a 60. letech byly vybaveny nástroji, přípravky, přístroji a stroji stejně jako provozy v průmyslových podnicích, do kterých měli absolventi po škole nastupovat. Z důvodu nedostatečných investic do obnovy však vybavení dílen a laboratoří zastaralo a teprve v posledních dvou desetiletích postupně prochází rozsáhlou modernizací. Od poloviny 60. let se začala ve výuce využívat výpočetní technika. V letech 1966 - 1974 byly pořízeny první analogové počítače. V roce 1983 zakoupila škola první mikroprocesory a začala s výukou programování. V roce 1990 byla vybudována první počítačová síť z 10 počítačů typu XT a o šest let později byla škola spojena se světem sítí Internet. V posledním desetiletí probíhá celková modernizace kapacit pro výuku informačních technologií. Potřebné finanční prostředky pro rozsáhlé investice jsou získávány převážně ze zdrojů Rozvojového operačního programu Evropské unie.

Již od vzniku školy přicházeli do Frenštátu studovat žáci z celé republiky. Pro žáky ze vzdálenějších měst a obcí byl proto v roce 1950 zřízen internát. Zpočátku byly jako ubytovací prostory využívány prostory bývalé Bumbalovy továrny. Správce p. Buk, domovník p. Libíček a vychovatel p. Večeřa pečovali o cca 55 ubytovaných žáků průmyslovky a učňů n. p. MEZ. V roce 1951 se z internátu stal Žákovský domov a poskytoval ubytování více než stovce žáků a učňů. V roce 1958 se Žákovský domov přestěhoval do dvou budov (bloků A a B) v areálu nové školy. Vedoucí výchovy p. Zeman a vychovatelé p. Bartoň, pí Čajánková a pí Heraltová se starali o asi 180 ubytovaných žáků. Součástí domova byla školní jídelna s kuchyní. V roce 1974 získala škola od SOU Frenštát pod Radhoštěm další budovu (blok C), která zprvu sloužila k ubytování žáků školy. V 90. letech bylo v přízemí zřízeno výpočetní středisko a od roku 1999 jsou zde umístěny učebny odborného výcviku a učebny teoretické výuky sloužící učňům.
Během šedesátileté existence škola několikrát změnila název: v 50. letech to byla Vyšší průmyslová škola, posléze Průmyslová škola elektrotechnická, od roku 1960 Střední průmyslová škola elektrotechnická, po převedení učebních oborů elektro z ISŠ COP v roce 1999 Střední průmyslová škola elektrotechnická a Střední odborné učiliště a se změnou právní formy v roce 2006 Střední škola elektrotechnická, příspěvková organizace. Od 1. září 2009 byl používán název Střední průmyslová škola elektrotechniky, informatiky a řemesel, příspěvková organizace, který lépe vystihoval stávající oborové zaměření školy. Absolventi, žáci, učitelé i obyvatelé Frenštátu pod Radhoštěm školu nazývají krátce a srozumitelně „průmyslovka“.  

Od svého vzniku patří frenštátská průmyslovka ke špičce v segmentu čs. odborného školství a je pověstná náročnou a vysoce kvalitní přípravou absolventů pro praktické uplatnění i další studium na technických vysokých školách. Od doby svého vzniku vychovala přes 9 000 absolventů.