Jubilejní 30. zahraniční geografická exkurze žáků frenštátského gymnázia! Tradičně vyrážejí žáci místního gymnázia v maturitním ročníku na geografickou exkurzi, která má završit jejich poznávání reálií evropských zemí.
Jubilejní 30. zahraniční geografická exkurze žáků frenštátského gymnázia!
Tradičně vyrážejí žáci místního gymnázia v maturitním ročníku na geografickou exkurzi, která má završit jejich poznávání reálií evropských zemí. Tyto exkurze organizují vyučující geografie již od roku 1993, výjimkou byly pouze roky s omezenými možnostmi cestování.
Od pátku 19. 9. do neděle 28. 9. 2025 prozkoumalo 43 žáků a 3 vyučující oblast francouzského středomořského ostrova Korsiky.
Plán exkurze byl připraven ve spolupráci s CK Pro Travel. Vyjeli jsme z České republiky v pátek 19. 9. 2025, cesta vedla přes Mikulov, Vídeň, Graz, Klagenfurt, Tarvisio, Udine a Benátky do přístavu Livorno. Bohužel kvůli několika uzavírkám na dálnici nevyšel původní plán, noční návštěva Pisy.
Trajekt společnosti MOBY z italského Livorna do přístavu Bastia na Korsice vyplul v 7:50, plavba trvala přibližně 4 hodiny a 30 minut.
Naši základnu jsme měli na východním pobřeží, v městečku Ghisonaccia, ve čtyřhvězdičkovém areálu Perla Mare. Ten je velmi rozlehlý, kufry nám dokonce odvezli velkou multikárou. Po ubytování v mobilhome (po čtyřech osobách) jsme vyzkoušeli teplotu moře, byla skvělá!
V neděli jsme vyrazili na první výlet na jih ostrova do městečka Bonifacio, kde jsme měli objednanou přibližně hodinovou soukromou plavbu kolem útesů a k jeskyni. Následně jsme sestoupili 183 schodů Escalier du Roi d’Aragon (Schody aragonského krále). Legenda praví, že je nechal během jediné noci vytesat aragonský král Alfons V., když v roce 1420 obléhal město. Ve skutečnosti však archeologové naznačují, že první schody mohli vyhloubit už mniši, kteří je používali k přístupu ke sladkovodní studni na úpatí útesu. Ať už je pravda jakákoli, výsledek je ohromující, někteří z nás si však sáhli skoro na dno! Měli jsme štěstí, právě probíhaly Dny kulturních památek, a tak jsme měli vstup v helmách zdarma. Po obědové pauze jsme si prošli městečko a absolvovali krátký trek po útesu.
V pondělí jsme vyrazili na sever ostrova do městeček Calvi a L’Île-Rousse. Své jméno „Rudý ostrov“ získalo podle červených porfyrických skal, které se tyčí z moře nedaleko přístavu a při západu slunce září ohnivými odstíny. Odpoledne jsme pokračovali do vnitrozemského Corte.
Vrcholem celého týdne byl úterní canyoning na kaskádách Polischellu v masivu Bavella. Tentokrát jsme oslovili místní firmu Corsica Forest Canyoning. Nejdříve jsme si všichni zapůjčili speciální neklouzavou obuv, dostali neopren, helmu a popruhy s úvazy — museli jsme totiž nejdříve asi 20 minut pěšky stoupat proti toku potoka. Místy jsme se museli ukotvit. Následovala bezpečnostní instruktáž. Musím uznat, že čtyři zaměstnanci Corsica Forest Canyoningu byli profíci s velkým P! Celkově jsme zde strávili čas od 9:45 do 14:00 hod. Bylo nás totiž 38, včetně mě, kolegy Reného Gráfa a našeho průvodce. Během cesty jsme absolvovali několik seskoků (max. cca 6 m), ale nejvíce adrenalinu jsme zažili při sjezdu na skluzavce hlavou napřed, na zádech... kde nás postupně pouštěli s velkým proudem vody. Po vrácení neoprenu jsme okusili asi 9°C vodu. Bohužel nad sedlem Col de Bavella (1218 m n. m.) byla mlha a začalo mrholit. Navíc jsme byli promrzlí, a tak jsme zkrátili plánovanou procházku.
Středa byla odpočinkovější — začali jsme v městečku Porto-Vecchio, kde jsme z vyhlídkové věže pozorovali tzv. saliny, sloužící k odpařování mořské vody a těžbě soli. Následoval přejezd k nejkrásnější pláži Korsiky — Palombaggia, kde se v roce 2004 utopil zpěvák Karel Zich.
Čtvrtek byl náročný — museli jsme přes řadu serpentýn a sedel, včetně sedla Vizzavona, přejet na západ ostrova. Cesta tam nám zabrala přes 5 hodin. Navštívili jsme překrásné skalní útvary Calanche (nebo také Calanches de Piana) z oranžové a růžové žuly. Nacházejí se poblíž vesnice Piana při pobřeží Portského zálivu. Členité útesy zde spadají přímo do moře z výšky až 400 m. Bizarní skalní útvary bývají často spojovány se zvířecími a lidskými postavami (spatřit lze například psa, medvěda, želvu nebo biskupa). Navštívili jsme i malé městečko Porto s vyhlídkovou věží. Následoval návrat na východ, který trval opět 4 hodiny. Cestu jsme si „krátili“ výbornou hudební produkcí, DJ Jaromír, řidič z firmy Uchytil, doplněnou zpěvem členů nejen pěveckého sboru Garrendo! Došlo samozřejmě i na oblíbené písně ve stylu „Pojďte se k nám všichni podívat...“
V pátek jsme jeli podobnou trasou, trošku zkrácenou přes sedlo Vizzavona do správního města Korsiky, Ajaccia. Tam jsme navštívili rodný dům Napoleona Bonaparta. Opět se nám podařilo pro žáky zajistit vstup zdarma.
V sobotu jsme se už jen odhlásili, vyrazili na trajekt zpět do Livorna, který vyplouval ve 14:00. Cesta trvala o něco déle, předjel nás jiný trajekt, který nám zablokoval vplutí do přístavu. Ale zbytek cesty byl už pohodový.
Tak zase někdy, Korsiko, čau...
Mgr. Ondřej Jašek a Mgr. René Gráf
